Historie klubu sahá do roku 1932, kdy byl několika nadšenci po těžkých začátcích založen klub SK Slavia Karlovy Vary. První hokejové zápasy se hrály na kluzišti poblíž dnešního fotbalového hřiště v městské části Růžový vrch. Až v roce 1948 byla vybudována umělá ledová plocha uprostřed Karlových Varů a úroveň hokeje začala jít při daných podmínkách rychle nahoru.
Krátce na to se karlovarský hokej vyšplhal až mezi československou elitu. Pět sezón pak bojovali slávisté v naší nejvyšší soutěži, I. lize, tehdy Přeboru republiky. Byly to na dlouhá desetiletí poslední sezony velké slávy hráčů, bouřlivého nadšení fandů a největší hrdosti všech sportumilovných občanů Karlovarska. V sezoně 1954-55 se však zranili někteří klíčoví hráči, a nejvyšší soutěž se nepodařilo udržet. Ve II. lize sice hokejisté Karlových Varů patřili mezi nejlepší, ale návrat mezi hokejovou elitu se jim již nikdy nepodařil.
Ze známějších osobností startovali za Slavii například brankáři Miroslav Burian, Zlatko Červený, Jiří Kolouch, Karel Straka, obránci a útočníci Jiří Feureisl, Jaroslav Hraběta, Jan Jánský, Josef Koller, Jan Lidral, Jiří Macelis, Josef Stock, Robert Robětín, Václav Šinágl, Jan Klapáč, Miroslav Klapáč nebo Jaroslav Šíma. V této době zažil karlovarský stadion i desetitisícové návštěvy. To zde hrála Sparta Praha, Plzeň, Kladno atd. a uskutečnila se zde i řada atraktivních mezinárodních utkání. Z nich můžeme připomenout vítězství Slavie nad švédským AIK Stockholm 5:2, FK Boförs také 5:2, IF Leksands 6:4, nebo výsledek s Lokomotivou Moskva 2:3. Karlovarští dokázali porazit i naše tehdejší národní mužstvo, které se připravovalo na MS, a to vysoko 8:5.
Zlom k horšímu nastal koncem 70. let. V centru města zimní stadion stárnul a již nestačil potřebám hokeje, a tak tehdejší vedení města rozhodlo, že se nová ledová plocha vystaví mimo centrum. Nejprve se začala budovat vedlejší tréninková plocha (zprovozněna v roce 1975) a hala na zápasy měla být následně vystavěna vedle této plochy. K výstavbě důstojného stánku ale nedošlo, stávající plocha byla jen ve druhé polovině osmdesátých let zastřešena. To bylo vše, co se na zimním stadionu na další roky vybudovalo.
Takto postavený zimní stadion bude sloužit až do konce sezony 2008/09. Muselo v něm být od roku 1990 za velkých finančních nákladů každý rok postupně dobudováváno vše, co od začátku chybělo. Všechny tyto nedostatky spojené i s nezájmem tehdejších vedoucích představitelů města, měly za důsledek, že klub výkonnostně propadl až do krajského přeboru.
Obrat nastal až po roce 1991, kdy se do vedení klubu dostal současný management, a za podpory firmy Jan Becher začal karlovarský hokej opět stoupat vzhůru. V sezoně 94/95 se podařilo postoupit ze druhé do první ligy, kde již klub startoval pod názvem HC Becherovka a pod vedením nové úspěšné trenérské dvojice Marek Sýkora - Radim Rulík. Ti klub dovedli k absolutní hokejové špičce. V sezoně 96/97 Vary druhou nejvyšší soutěž vyhrála, ale v baráži o extraligu podlehly v památné sedmizápasové bitvě Opavě. Přesto se v Karlových Varech začala hrát nejvyšší soutěž, klub totiž odkoupil práva od krachující Olomouce. V první extraligové sezoně se HC Becherovka sice umístila na předposledním, třináctém místě, přesto se mluvilo o úspěchu.
V dalších letech se postupně stabilizoval hráčský kádr, sponzorské zázemí i práce s mládeží. Po dlouhých letech hledání respektu a bojích v nižších patrech extraligové tabulky se klub pod novým názvem HC Energie a s generálním partnerem Sokolovskou uhelnou, a.s. začal hlásit o nové úspěchy. Po půlstoletí v nižších patrech českého hokeje se Karlovy Vary pod vedením trenéra Venery probojovaly v roce 2007 poprvé do vyřazovacích bojů. Tam sice po jasném průběhu vypadly s Třincem již v předkole, vše si ale vynahradily o rok později.

Další roky hokeje v Karlových Varech už nebudou probíhat na starém zimním stadionu, který dostal přiléhavou přezdívku „Plech aréna“. Na jaře 2009 bude otevřena nová multifunkční aréna pro 6.000 sedících fanoušků. První významnou akcí, které multifunkční centrum přivítá, bude mistrovství světa ve sledge hokeji v květnu 2009.